Standard plemene
MOSKEVSKÝ STRÁŽNÍ PES (Moscow Watch Dog) (Moskovskaya Storozhevaya) PŘEKLAD FCI: O. Shebarova, edited by E. Yerusalimsky. Revised by Jennifer Mulholland and Renée Sporre-Willes. PŘEKLAD CZ: Natálie Bezvodová PŮVOD: Rusko DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLU STADARDU: 00.00.0000 VYUŽITÍ: Způsob využití plemene je vyjádřen v samotném jeho názvu - strážní pes a společník. Snadno se přizpůsobí životu jak v bytě tak v domě či na pozemku, přizpůsobivý vůči klimatickým podmínkám a nenáročný na údržbu. Je to poslušný, vyrovnaný pes s dědičným ochranářským instinktem. FCI KLASIFIKACE: Skupina 2. Pinčové a knírači - molosoidní plemena- Švýcarští pastevečtí a honáčtí psi Section 2.2 Horský typ. Bez pracovní zkoušky. KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Moskevský strážní pes byl vyšlechtěn v roce 1950. Tvůrcem plemene byla vojenská kynologická škola, konkrétně její chovatelská stanice "Rudá hvězda". Plemeno vzniklo křížením Kavkazského pasteveckého psa, Svatobernardského psa a Ruského srkvrnitého psa. Prvním představitelem plemene Moskevský strážní pes byl Orslan. První popis plemene Moskevský strážní pes se datuje do roku 1958. První standard byl publikován v roce 1985, kdy bylo plemeno uznáno národně. 17. dubna 1992 byl uvedený standard schválen Ruskou federací pro pracovní psy. Platný standard byl v roce 1997 schválen Ruskou kynologickou federací a uznám oddělením pro chov zvířat Ruského ministerstva zemědělství. CELKOVÝ VZHLED: Moskevský strážní pes je mohutný pes nadprůměrné výšky, harmonický, robusního typu a pevné konstituce s mírně prodlouženým tělesným rámcem. Je to dobře osvalený pes, pohyblivý a velice aktivní. Pohlavní výraz je jasně definován, psi jsou viditelně mohutnější než feny. DŮLEŽITÉ PROPORCE: Délka těla je v poměru vůči kohoutkové výšce u psů 104% - 105%, u fen 106% -108%. Hloubka hrudníku činí 50% - 52% kohoutkové výšky jedince. Délka nosní partie tvoří 34% - 37% délky hlavy. POVAHA/ TEMPERAMENT: Poslušný, sebevědomý, vyrovnaný, inteligentní s výrazným ochranářským a hlídacím instinktem, nezávislý a přátelský, oddaný majiteli a rodině, nikdy nevykazuje bezdůvodnou agresivitu. Snadno se cvičí, může být také doprovodným, ochranným a strážním psem. HLAVA: Masivní, velká, výrazná, ale v harmonii k celkovému vzhledu psa. MOZKOVNA: Lebka: Široká a hluboká s širokým, mírně vystouplým čelem, čelní rýha je slabě patrná, nadočnicové oblouky jsou dobře vyvinuté. Vzledem k dobře vyvinutému osvalení je týlní hrbol pouze slabě patrný. Stop: Krátký, dobře patrný, poměrně hluboký.
Historie
První jedinci vznikli ze spojení kavkazského ovčáka a feny bernardýna a to hlavně pro potřeby Rudé armády. Byli cvičeni na hledání min a upozorňování na útoky jedovatým plynem, ale hlavně pak také pro ničení tanků. To se provádělo tak, že psi nechali vyhladovět a když pak nastal útok, byla psu nasazena na záda bomba. Psovod hodil psu pod nepřátelský tank kus masa a pes se pro něj vrhnul - ovšem jakmile "anténka" zavadila o tank, bomba vybuchla. V prosinci 1985 bylo plemeno uznáno Ruskou kynologickou federací a došlo ke stanovení pravidel jeho chovu. Později došlo k aktualizaci standardu plemene (především byla vyškrtnuta horní hranice výšky), ale až v roce 1992 byl podepsán šlechtiteli plemene v Krásné hviezdě. FCI dodnes toto plemeno neuznává.
K soukromým chovatelům se toto plemeno dostávalo jen velmi obtížně, většinou si ho mohl vzít např. psovod, který odcházel do civilu. Většinou se sem pak dostávali pouze jednotlivci s neurčitým původem . Do bývalého Československa se toto plemeno dostalo rovněž vojenskou cestou. Major, který sloužil v sovětské armádě si s sebou do Československa přivezl psa i fenu, kteří měli dvě štěňata. Fenka pak měla dva vrhy, které tvoří spolu s importovanými jedinci ze země původu, ale i z Polska, vytvořily základnu plemene v Československu. Nejpočetnější je v Rusku, armáda ho ale již nevyužívá.
Charakteristika
Vzhled
Celkový vzhled: Moskevský strážní pes je velkého vzrůstu, silné kostry, masivní, s dobře vyvinutým svalstvem, vytrvalý, nenáročný na chov v různých klimatických podmínkách, nedůvěřivý k cizím, doporučuje se pro strážní a jiné druhy služeb.
Výška v kohoutku: Nejcharakterističtější výška pro psy je 77 až 78 cm a pro feny 72 až 73 cm, spodní hranice u psů je nejméně 68 cm, u fen 66 cm, horní hranice výšky není dána.
Hlava: Hlava je velká, mohutná, široká v lebeční části, s dosti hlubokým přechodem od čela k široké mordě, zuby jsou velmi silné, velké s nůžkovým skusem, řezáky jsou v jedné linii. Uši zavěšené, trojúhelníkového tvaru, silné u kořene, pevně přiléhající předním krajem k lícním kostem.
Tělo: Hrudník je hluboký, široký, dlouhý s okrouhlými žebry, který se viditelně rozšiřuje k zadní části. Končetiny jsou přímé a paralelní, tlapy jsou velké a kulaté. Ocas je vysoko nasazen, u kořene silný, při vzrušení se zvedá nad linii zad.
Srst: Srst je hrubá, delší, těsně přiléhající, hustá, s dobře vyvinutou podsadou. U psů jsou více vyvinuty okrasné chlupy, které jsou vidět na krku v podobě hřívy a za ušima, na nohou a na ocase.
Barva: Zbarvení je rezavé s bílou - plášťové, skvrnitě bílé s rezavými nebo šedohnědými plotnami. Hruď, přední končetiny do výše lokte, zadní do bérce a konec ocasu jsou bílé. Tmavé "brýle" zakrývající vnitřní koutek oka. Povinné je tmavší zbarvení na hlavě než na těle. [2]
Povaha
Moskevský strážní pes je ostražitý, přátelský a milý pes. Svoji rodinu dobře chrání a v případě, že je něco v nepořádku, umí zakročit. Je trochu těžkopádný, ale má rád pohyb. Lehce se cvičí protože je vnímavý a učenlivý, pokud ale svého psovoda neuznává jako "vůdce smečky", může se zdát tvrdohlavý a paličatý. Má dobrou paměť a ciky které se již naučí není nutné často procvičovat . Svoji rodinu miluje a velmi k ní přilne. Chce s ní být pořád v kontaktu . Je rád v centru dění.
Je to ideální hlídač, přestože ho jen málo uslyšíte štěkat - k návštěvám je nedůvěřivý a má silný stisk. Pokud mu ale dáte najevo, že cizí člověk je vítaný, nemá problém ho přijmout do rodiny. Má velmi rád děti a dětské hry mu nevadí, leckteré jejich hry přetrpí. Kontakt s ostatníi zvířaty sice nevyhledává, ale je lehké je seznámit, protože je k nim mírumilovný.
Péče
Péče o moskevského strážního psa není složitá. Srst tohoto plemene není moc přiléhavá a je dlouhá a hustá. Líná 2x do roka (na jaře a na podzim), v tomto období je potřeba ji často česat. Líná extrémně, proto je vhodné mu podávat lososový nebo olivový olej. Pokud nelíná, stačí jeho srst 1x týdně vyčesat. Mytí srsti nevadí.
Výcvik i výchova musí být důsledné (co mu zakážete jednou, to tak musí zůstat). Neplatí na něj bití, spíše naopak. Je to plemeno známé tím, že je od narození čistotné, ale jsou i výjimky.
Pohyb nevyžaduje, ale umí se přizpůsobit dennímu režimu svých psovodů. Do té doby, než mu bude minimálně 1 rok se ale jeho klouby nesmí přetěžovat dlouhými procházkami, protože je náchylný k dysplazii kyčelních kloubů. Stejně tak dobře pro něj nebude ani obezita, která ještě zhorší problémy s klouby. Neměl by se moc nadřít ve velkém horku, kdy je náchylný na úpal a dehydrataci.
Vlastní postřehy
Vše jak je výše popsané platí dle mých postřehů v plné míře,záleží vždy na člověku jakého jedince z "moskeváka" vychová,přičemž hlídání v něm prostě vždy zůstává a jedním slovem je.
Naše Baty je vedena láskou k rodině ,hlídání svého území,dále v socializaci s jinými psy,což osobně považuji za velmi důležité a při výcviku s figurantem je kladen důraz na zaměření se na "kořist" a ne na agresivitu vůči člověku jako takovému.
Ne každý může být s Baty kamarád,nicméně při návštěvách ,které jsou u nás vítané,je Baty puštěna navolno aniž by někoho napadala za naší přítomnosti,ovšem po předchozím seznámení :-)
Opravdu dle mého záleží jen na Vás jakého psa budete doma mít,vždy však mějte na paměti,že "Moskevák" je strážní pes......
.